V souvislosti s vleklými krizemi, které provázejí většinu států Evropy, se dlouhodobě projevuje i krize bydlení. Ceny bytů a domů, ale i nájmů rostou a bydlení se stává méně dostupným. Mezi alternativy k vlastnickému a nájemnímu bydlení se řadí kromě jiných i bytová družstva v nejrůznějších podobách. Připravuje se zákon o podpoře v bydlení.

Absenci dlouhodobých vizí a strategií ohledně bydlení kritizují takřka všichni; nabízejí se zahraniční modely, hledají se dostupné alternativy, nejrůznější formy družstevního, kolektivního či obecního bydlení. Situaci se věnuje i Hospodářská komora ČR, která dává současnou krizi do souvislosti se stavebnictvím (pomalá výstavba, zdlouhavé stavební povolování, nedostatek pracovních sil, atd.). Výstavbu prodražují podle studie HK ČR i nové požadavky Evropské unie, související s energetickou náročností a bojem proti klimatické změně.

Nová koncepce bydlení a zákon o podpoře v bydlení

Hospodářská komora ČR již dříve uvedla, že stát by se měl více zaměřit na dostupnost bydlení a doporučila realizovat řadu opatření: „Vedle deregulace a debyrokratizace povolování by stát měl posílit domácí výrobu stavebních materiálů, rozšířit okruh míst vhodných pro zástavbu, jako jsou brownfieldy, dbát na zástavbu do výšky, zrychlit přijímání zahraničních pracovníků a umožnit investorům odpočet nákladů za školy či jiné veřejné budovy, jejichž výstavbou obce podmiňují stavbu bytových domů,“ píší (kromě jiného) ve svém memorandu.

Vláda bere připomínky vážně a zavazuje se, že bydlení a stavebnictví (stavební zákon) bude i nadále její prioritou. Mezi prvními v letošním roce přišla odpověď z Ministerstva pro místní rozvoj ČR (MMR ČR) v podobě příjmu žádostí o poskytnutí dotací, které stavebním úřadům umožní doplnit IT techniku pro digitalizaci stavebního řízení a poté v podobě rozdělení peněz ze Státního fondu podpory investic (SFPI), Národního plánu obnovy (NPO), mezi projekty na revitalizaci území se starou stavební zátěží (brownfieldů).

Aktuálně se zde rovněž projednává důležitý zákon o podpoře v bydlení, který již prošel meziresortním připomínkovým řízením a během první poloviny roku 2024 jej posoudí vláda. Platit by mohl začít od poloviny roku 2025. K návrhu zákona vznikla i studie hodnocení dopadů regulace (RIA), která detailně popisuje přínosy i náklady celého systému.

„Rádi bychom v průběhu tohoto roku lépe cílili konkrétní pomoc těm městům a obcím, které zasahuje nedostupné bydlení nejvíce. Obcím nabídneme soubor volitelných nástrojů; podpoříme různé formy poradenství v kontaktních místech, bydlení v soukromém sektoru za využití garancí pro majitele bytu i motivaci obcí rozvíjet obecní bytový fond. Zákon o podpoře v bydlení cílí nejenom na lidi v bytové nouzi, ale také na ty, které ohrožují rostoucí ceny nebo energetická krize a mohli by se v bytové nouzi brzy ocitnout,“ vysvětlují zástupci MMR ČR a slibují další investice z Národního plánu obnovy (NPO), redesign investičních programů (kombinace přímých dotací a zvýhodněných úvěrů), úpravu nájemních vztahů a podporu družstevnictví a spolkového bydlení.

Dostupné bydlení a podpora spolků

Zástupci obcí a měst hovoří o tom, že zájem o družstevní, kolektivní či obecní bydlení by zcela jistě byl i ze strany municipalit, stát by ovšem měl vytvořit vhodné podmínky pro větší variabilitu družstevní bytové výstavby a celkově zjednodušit pravidla poskytování dotací. Většina projektů, které se již objevily v minulosti; např. Dostupné družstevní bydlení (DDB), rezidenční projekty se zapojením města; se podle jejich slov v praxi (Praha a Brno) příliš neosvědčily. Mladé rodiny volí podle aktuálního sociologického průzkumu Postoje k bydlení 2023 spíše jistotu ve formě vlastnického bydlení. U družstevních a sdílených bytů jim vadí složitá administrativa, nejasné podmínky ve vztahu k městu, pozemku, developerovi i bance.

I nadále se považuje vlastnické bydlení za prioritní právní formu bydlení; pořídit si vlastní bydlení je dle oslovených trvale dobrým důkazem odpovědného přístupu k budoucnosti. Sdílené komunitní bydlení (Co-housing) a možnost kolektivní výstavby domu (Baugruppe) je v ČR podle názoru respondentů stále ještě v plenkách a bez záruky; jedná se o pilotní projekty, kde stále převažují zájmy institucí/firem/bank nad zájmy rezidentů, zvláště pak mladých (zranitelných) rodin. Nevýhody spatřují zejména ve faktu, že je nutné domlouvat se s ostatními lidmi na společných řešeních, ve druhém případě i na sdílení nákladů a rizik.

Nicméně zastupitelé měst a obcí věří, že se postupně s novým zákonem o podpoře bydlení zájem o spolkové bydlení mezi mladými rodinami zvýší a bude fungovat stejně jako například v Německu, Švýcarsku či Dánsku. K tomu, aby výše uvedené služby fungovaly stejně jako ve zmíněných státech, bude třeba dle sociologů nejenom zákon o podpoře v bydlení, ale též promyšlenou dlouhodobou vizi bydlení, která výrazně pomůže mladým rodinám a právo na bydlení se stane základním lidským právem tak, jak to stojí v Ústavě ČR. 

V důsledku krizí, které provázejí většinu států v Evropě, to ovšem není snadné řešení pro žádný z členských států EU. Navíc i zmíněné německé, švýcarské či dánské modely nejsou úplně ideální (jeví se jako dočasné) a mají svůj význam pouze pro určitou (stále se zmenšující) skupinu lidí. Více šancí bude mít i nadále klasický nákup družstevního bytu přímo u developera. Zde je ovšem třeba myslet především na to, že se jedná o rozhodnutí dlouhodobé; je třeba opravdu pečlivě vybírat a důkladně postupovat při uzavírání smluv.

MMR ČR plánuje, že v rámci výzev v národních dotačních programech 2023–2025 poskytne žadatelům až 4 miliardy korun ročně. Prioritu bude mít podpora bydlení a rozvoj regionů.

zdroj: www.estav.cz