Realitní makléři tvrdí, že je o rekonstruované panelákové byty velký zájem převyšující jejich nabídku. Hlavním důvodem je jejich cena. Ta je nesrovnatelně nižší v porovnání nejen s byty v novostavbách, ale i ve starší cihlové zástavbě. V delším časovém horizontu je však vývoj cen panelových bytů obdobný jako u novostaveb. Zdražují.
Když těsně po listopadu 1989 zavítal na pražské sídliště Jižní Město tehdejší prezident Václav Havel, označil tamní byty za „králíkárny“, což vyvolalo značně negativní reakce. Čas ukazuje, že jejich doba ani po 30 letech zdaleka neskončila. Mnoho panelových bytů se kompletně rekonstruovalo, revitalizací prošly celé domy. A realitní makléři tvrdí, že je o panelákové byty velký zájem, který převyšuje jejich nabídku. Hlavním důvodem je jejich cena. Ta je nesrovnatelně nižší v porovnání nejen s byty v novostavbách, ale i ve starší cihlové zástavbě.
Dle realitní kanceláře RE/MAX G8 Reality stál loni metr čtvereční v panelovém domě v průměru téměř 64 tisíc korun. To je o 13 tisíc méně než ve starých cihlových budovách. A za metr čtvereční v novostavbě si kupující připlatil až 37 tisíc korun. V delším časovém horizontu je vývoj cen panelových bytů obdobný jako u novostaveb. Zdražují. Jen za uplynulé tři roky se ceny dle RE/MAX G8 Reality zvedly o více než třetinu. „V posledních deseti letech je nárůst cen v Praze ročně mezi deseti až dvanácti procenty,“ upřesňuje Tereza Vrzáková z RE/MAX G8 Reality
Také další faktory
Na to, kam zamíří ceny bytů v panelácích v nejbližší době, mají realitní kanceláře protichůdné názory. „Z našich rezervací vyplývá, že ceny stále rostou,“ říká Vrzáková. A dodává: „Neočekáváme tedy pokles cen, o kterém se občas mluví, ani zásadní stagnaci.“ Ředitel realitní kanceláře Maxima Reality Goran Andonov ale tvrdí, že jejich statistiky naznačují změnu patrnou od druhé poloviny loňského roku. „Konkrétně od letních školních prázdnin ceny panelákových bytů již nerostou, a v některých částech města u vybraných bytů dokonce mírně klesají,“ říká Andonov.
Dodává ale, že hodnota konkrétního bytu se odvíjí od více proměnných – od lokality, kvality nemovitosti, zda je po rekonstrukci, či před ní, jaké je vybavení, umístění na patře nebo jaká je jeho dopravní dostupnost. „U malých bytů, které jsou nejžádanější, se můžeme dostat i na 80 tisíc korun za metr čtvereční,“ tvrdí Andonov. Zájem o panelákové byty je mezi kupujícími značný. Jejich nabídka na trhu zaostává za poptávkou. Důvodem je právě jejich relativně příznivá cena. „Často registrujeme i několik desítek zájemců na jeden byt,“ říká Vrzáková.
I když je cena hlavním lákadlem panelových bytů, jejich atraktivitu zvyšují i další faktory. „Tato zástavba je v okolí důležitých dopravních uzlů či liniových staveb, jako je metro, a v místech, kde je bezproblémově zastoupena městská infrastruktura, kde jsou školy, školky, obchody, ale třeba i lékaři,“ říká Andonov. I když se zdá, že jsou paneláky „výdobytkem“ bývalého východního bloku, není to zdaleka pravda. „V poničené Evropě se po druhé světové válce stavěly paneláky všude – ve Francii, v Německu, dokonce i ve Velké Británii,“ říká Ivo Oberstein, bývalý hlavní architekt Prahy.
Standardní lokalita
„První vize domů a celých měst vybudovaných ze standardizovaných prvků jsou ale ještě předválečné, datují se do dvacátých let. Tehdy se levicová avantgarda tímto způsobem pokoušela vyřešit otázku levného bydlení. Prvotní nadšení z moderního bydlení ale postupně uvadalo. V mnoha případech totiž pokulhávala kvalita. V Československu, v důsledku totálního znárodnění všeho – stavebních firem, výroby stavebních prvků, cihelen, řemeslníků – měly paneláky pokleslou úroveň v dokončovacích prvcích,“ tvrdí Ivo Oberstein.
A poukazuje na nekvalitní koupelny, dveře či okna. Šetřilo se na společných prostorách i na okolní zeleni. „Nicméně železobetonové konstrukce vydrží. Byty mají dobré dispozice,“ říká Oberstein. Panelových sídlišť je v Praze 54, zabírají asi šest procent celkové rozlohy města a zahrnují 200 tisíc bytů, které tvoří 40 procent bytového fondu české metropole. Žije v nich 470 tisíc Pražanů, tedy více než třetina všech obyvatel metropole. Začátkem devadesátých let se v bývalé NDR začala celá sídliště bourat. U nás, jak tvrdí odborníci, nic podobného nehrozí.
„Situace v bývalé NDR byla a je specifická, řada tamních obyvatel odešla v průběhu devadesátých let nebo později do bývalého západního Německa,“ říká Tomáš Samec ze Sociologického ústavu Akademie věd a dodává, že prázdné rozsáhlé bytové komplexy se nevyplatilo udržovat. Majitelé pražských panelových bytů ale vložili a vkládají do rekonstrukcí značné částky a taktéž se investuje do revitalizace celých domů. „Paneláková sídliště dnes patří mezi naprosto standardní lokality pro městský život,“ dodává Andonov. Budoucnost panelových sídlišť vidí odborníci optimisticky.
„Jde o to, zachovat v nich současnou míru služeb a infrastruktury, aby byla stále lákavá i pro nově zakládané domácnosti,“ tvrdí sociolog Tomáš Samec. A pozitivní roli může paradoxně sehrát i současný nedostatek pražských bytů a jejich enormní zdražování. „Relativně nižší ceny panelových bytů mohou být zajímavé i pro domácnosti se středními a středně vysokými příjmy,“ je přesvědčen Samec. To ostatně dokládá i praxe realitních kanceláří. „Panelákové byty kategorie 3+1 nebo 4+1 jsou velmi vyhledávaným typem bydlení pro rodiny s dětmi,“ uzavírá Andonov.